Jan-Philipp Sendker - Jít za hlasem svého srdce

10. října 2013 v 18:06 | Miss Nothing |  Books
Tak jsem dočetla boží knížku.
Není to vůbec můj styl četby. Popravdě, mamka mi ji dala, že je to super knížka a že si ji mám přečíst. Dvakrát jsem se do toho nehrnula po přečtení o čem to má být, protože tenhle typ knížek mě obvykle nezajímá. Nerada čtu o Asijských státech, narozdíl od mamky, která to zbožňuje.
Nicméně, jsem nesmírně ráda, že jsem si to přečetla. Protože tak pěknou knihu by si měl přečíst opravdu každý.



Příběh není přímý, je to ve stylu vyprávění jiného příběhu v hlavním. To se mi na tom líbí. Je neobvyklý a originální. Je tam poukázano na nedostatky dnešních lidských vlastností, jak jsme zvyklý na všechen luxus a nedovedeme si pomalu ani představit, že jsou země, kde tomu tak není. Jak je pro nás normální, dát si každý den ráno kávu, mít možnost se každý den umýt v teplé vodě nebo si cokoliv najít na internetu.
Jenže není to tak všude... První jsem si myslela, že to bude nějaký obyčejný příběh o lásce. Když se to tak ale vezme, žádná story o lásce není tak úplně obyčejná. A tahle už vůbec.
Chlapec, který přišel o zrak, bál se světa. Ale díky dívkce, která sama trpí tělesnou vadou, si dokázal, že svět není jen o očích a o tom, co vidíme. Protože kolikrát to co je důležité, je očím neviditelné.

Kniha mě inspirovala..zauvažovat nad tím, co je podstatné... Je pravda, že koikrát řeším věci, které bych vůbec nemusela, beru je jako obrovský problém. Ale co to je oproti situacím některých lidí třeba v Africe?
Taky si tak říkám... Jestli každý má právo na takovou lásku, jaká je popsaná v této knize, tak chci přestat být slepá a prožít ji. A já věřím, že ona existuje...

"Protože vidíme jen to, co už jsme předem věděli. Promítáme si vlastní možnosti - k dobrému jako ke zlému - do druhé osoby. Pak vidíme lásku především v tom, co odpovídá našemu vlastnímu obrazu o lásce. Přejeme si být milováni tak, jak bychom milovali sami. Všechno ostatní nám působí rozpaky. Reagujeme na to s pochybnostmi a podezíráním. Špatně si vykládáme projevy lásky, nerozumíme jazyku druhého člověka. Obviňujeme ho. Trdíme, že nás nemiluje. Ale možná že nás miluje svým vlastním způsobem, který nedovedeme rozpoznat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama